Aktuality

Včera jsem tady popisoval peripetie s rekonstrukcí prvorepublikových garáží Flora (u zastávky Radhošťská). A nejeden z vás se ptal po fotkách původního stavu. Tady jsou a přidávám i pár fotek z průběhu stavby.

A pokud by někoho z vás zajímala problematika historických parkovacích domů více, rozhodně doporučuji knížku Meziválečné garáže v Čechách od Petra Vorlíka.

Sám jsem ji kdysi někomu půjčil, ale zapomněl jsem komu. Kdyby se tahle zpráva dostala k rukám držitele mého výtisku, budu rád, když mi ji laskavě vrátí :-).
 

Máme nové podzemní garáže Flora na Vinohradské... koncem loňska jsme je konečně otevřeli. Málokterá stavba je předmětem takové polemiky. A protože se mě na to pořád někdo ptá, tak jsem to tady trochu sepsal. Ano, stálo to fakt hodně peněz.

Za normálních okolností by bylo podzemní parkování v tomhle místě rodinným stříbrem. Ale tady se to opravdu říci nedalo. Byl to ukázkový kostlivec ve skříni... tedy pardon... pod zemí. Prvorepublikové podzemní garáže samozřejmě měly svoje kouzlo. S ohledem na dnešní bezpečnostní normy se zdá až neuvěřitelné, že se v nich kdysi dokonce čepoval i benzín. V roce 1988 se tady ještě natáčel film Kamarád do deště. Jenže do jejich údržby desítky let nikdo nedal ani korunu. Navíc po revoluci začala soudobá auta narůstat do délky a šířky, takže se sem bylo čím dál obtížnější zajet. A pak se definitivně rozbil i historický výtah, kterým se sem auta dostávala. Svému účelu prostor přestal sloužit před desítkami let. Do podzemí zatékalo základy se začaly rozpadat a pod stropy se musely instalovat alespoň provizorní dřevěné podpěry.

Každému bylo jasné, že jednou půjde o enormní investici, na které nikdo žádné politické body nenažene. Spíše naopak. A proto se jakákoliv stavební akce odkládala napříč generacemi zdejších komunálních reprezentací.
Jenže v tuhle chvíli už nešlo jenom o nějaké parkování, protože garáže tvoří nedílnou součást základů a nosných konstrukcí okolostojících domů. Tehdy jsme prověřovali i variantu, že parkovací místa zasypeme. Jenže i pak by byly náklady na sanaci základů a likvidaci rozpadajících se garáží kolem 100 mil. Kč. Jak jsem psal, byl to kostlivec pod zemí, ale už to nešlo odkládat.

Součástí projektu tedy byla sanace základů, stavba nových garáží ve dvou patrech, zelená relaxační střecha, která je přístupná nájemníkům domů a retenční nádrže pro užitkovou vodu. Cena za všechny vyjmenované části je zhruba 200 mil. Kč.

Vejde se sem 60 automobilů, 16 motorek a jsou zde nějaké další nebytové/skladovací prostory. Cena za měsíční parkování automobilu je 4500 Kč. Samozřejmě slýchám názory, že je to cena vysoká a že budou garáže prázdné, nicméně kdo zná ceny v téhle lokalitě, dobře ví, že je to cena obvyklá. Proto je už horní patro zcela obsazeno, v podzemím podlaží je ještě několik míst volných a postupně se zaplňují. Pozitivní skutečností nepochybně je, že kdo zde začal parkovat, uvolnil ostatním místa v ulicích.

Možná se ptáte, kam tyhle peníze půjdou. Tohle nejsou jediné garáže, do kterých teče. Radnice spravuje po celé Praze 3 celou řadu parkovacích domů, některé jsou v bezvadném stavu. Ale pak tu máme pár objektů převážně pod panelovými domy z osmdesátých let a tady nás čekají opravdu velké výdaje.
 

Tohle je docela zajímavý kus historie komunální politiky Prahy 3. Totiž když vzpomínáme na sametovou revoluci, připomínáme si především události z listopadu či prosince 1989. Jenže kromě těch velkých změn celonárodního významu, si začali lidé krátce na to uvědomovat, že se otevírá možnost změnit věci i v jejich bezprostředním okolí.

V lednu roku 1990 začali zástupci místního Občanského fóra v Praze 3 jednat s vedením Obvodního národního výboru. V Baranově ulici otevřelo Občanské fórum své koordinační centrum. Protože tehdy neexistoval žádný internet či dokonce Facebook a celostátní média se o takové lokální věci vůbec nezajímaly, začal vznikat jednostránkový zpravodaj, který dobrovolníci kopírovali a následně vylepovali do vchodů činžovních domů či na tramvajové zastávky. Tehdy mi bylo deset let a se spolužáky nás tohle hrozně bavilo. Připadalo nám, že tím vylepováním máme svůj podíl na revoluci.

Když jsem teď před Vánoci hledal u rodičů nějaké dokumenty, našel jsem tam i složku s jedenácti vydáními zmíněného zpravodaje. Totiž vždy, když jsme po domech vylepovali aktuální číslo, jeden výtisk jsem si založil. I po těch 36 letech je to zajímavé čtení, a proto dávám první čtyři vydání k dispozici. Jsou zde popsané události ledna 1990. Během února zveřejním i všechna navazující čísla.

Co se tady tehdy řešilo?

- Probíhala stavba Žižkovského vysílače, hodně lidí se bálo o své zdraví.
- Velkým tématem byla přestavba starého Žižkova a pokračování asanace.
- Probíhala stavba hotelu Olšanka, který byl tehdy nazýván "víceúčelovou budovou ROH" a otevírala se možnost využití budovy pro veřejnost jako náhrada za původní barokní stavbu, která na pozemku byla.
- Uvažovalo se o zřízení "Hyde Parku" Prahy 3.
- Škola na Komenském náměstí původně měla být zbourána v rámci asanace.
- V Praze 3 existoval pořadník s 3800 žádostmi o byt. Ročně jich bylo přiděleno pár desítek.
- V obvodě bylo 43 konspiračních bytů vyčleněných pro potřeby STB. 
- Mezi autory zpravodaje se poprvé objevil i Michal Bors, který se následně stal prvním porevolučním starostou Prahy 3.

Mrzne až praští. A následující dny rozhodně nebude o nic tepleji. Proto si dovolím pár řádek k údržbě chodníků.

Správcem chodníků v ulicích není radnice. Jejich údržbu má na starosti Technická správa komunikací, která na jejich údržbu získává finance z rozpočtu magistrátu. Samotné odklízení sněhu a posyp štěrkem na základě pokynů TSK realizují pracovníci Pražských služeb.

Nicméně společně s kolegy z radnice jim dokumentujeme problematická místa a průběžně posíláme žádosti o nápravu. V rámci urychlení necháváme některé úseky ošetřit i naší službou Čistá Trojka. Pokud narazíte na místa, která jsou v nevyhovujícím stavu, budu rád, pokud k oznámení využijete web www.cistatrojka.cz. Případně budu rád za upozornění na můj mail ptacek.jiri@praha3.cz a já zajistím, aby se to dostalo do správných rukou. Vedoucí směny na TSK mi pak posílá fotodokumentaci, že sjednali nápravu.

Současně je třeba pamatovat na skutečnost, že TSK má chodníky rozdělené podle priorit a některé komunikace v zimě neudržuje zcela programově. Mapu, kde jsou ke každému chodníku uvedeny přesné informace najdete zde: https://tskarcgis.westeurope.cloudapp.azure.com/zuk/ Vše výše uvedené platí pro chodníky v ulicích.

Naopak chodníky v zeleni a na náměstích (vyjma Vítkova) udržuje radnice z prostředků Prahy 3 a práce vykonávají pracovníci naší úklidové firmy Čistá Trojka. Samozřejmě i zde je možné upozorňovat na případné nedostatky.

Věřte mi, že to nebereme na lehkou váhu. Ještě bude mrznout a sněžit, takže všem doporučuji maximální opatrnost. Děkuji za spolupráci i trpělivost.

Poznáte kde?
(Jaromír Čejka, 1970)
 

Že budu zítra volit SPOLU, to asi nikoho nepřekvapí.
Dva z mých čtyř kroužků dostanou kolegové z Prahy 3. Oba dobře znám, s oběma jsem měl možnost pracovat a u obou mi ten kroužek dává smysl. Zvažte je:
Robert Pecka, radní Prahy 3
Martin Dlouhý, poslanec PČR
 

V květnu jsem si trochu naběhl na vidle. Pochlubil jsem se tady, že na plánovanou revitalizaci parku Židovské pece se nám podařilo získat dotace přes 80% z plánovaného rozpočtu. Tehdy jsem si myslel, že samo o sobě je to natolik dobrá zpráva, že jsem to sem napsal ještě v průběhu jednání magistrátního zastupitelstva. Právě magistrát poskytl největší část. Další část dotace je z evropských fondů (IROP) a od Metrostav Development.

Jenže zatímco jsem se takhle radoval ze zajištěného financování, tak pod příspěvkem se rozeběhla obsáhlá debata o tom, zda je vůbec třeba ten park revitalizovat. Že tam beztak budeme dělat nějaké blbosti a celé to tam vybetonujeme.

Ne, nebojte se toho. Tenhle park, v minulosti sevřený novou bytovou výstavbou, je významný pro čím dál více obyvatel a jedná se o šest hektarů zeleně, kterých si opravdu považujeme. Hodně návštěvníků vyzdvihuje přírodní charakter. Jenže právě pokud chceme tuhle povahu parku zachovat pro následující desítky let, je třeba realizovat opatření, která například povedou k tomu, že zdejší vegetace vůbec dokáže překlenout pravidelná letní sucha, kterých jsme v posledních letech svědky. Jakkoliv je dnes park zelený, je vybudovaný na skále a tu zátěž čím dál hůře snáší. Řada zdejších stromů v podstatě usychá.

Na zítřek 25.9. od 17:00 kolegové z Odboru ochrany životního prostředí připravili komentovanou procházku po Židovských pecích s autory projektu. Společně projdeme místa plánovaných úprav a na místě si řekneme, co se zde bude dělat. Projektu se bude věnovat i říjnové číslo Radničních novin.

Informace o komentované procházce najdete zde: https://fb.me/e/33Ja1PY7p
Sraz bude u vstupu z Jilmové ulice.

Tohle je Martin Dlouhý. Je to náš místní poslanec. Vždycky byl takovou mojí spojkou do parlamentu a chodil jsem se k němu radit. Současně je profesorem na zdejší VŠE a v roce 2010 mě přijímal do TOP 09. Letos je na 14. místě pražské kandidátky SPOLU. Je jedním z lidí, které budu kroužkovat. Martine, díky za spolupráci!